Od března se z pohledu vícejazyčnosti zásadním způsobem změnila situace v mnoha školách v ČR. Do českých škol začalo mnohonásobně přibývat množství vícejazyčných dětí prchajících před válkou. V regionech se mnoho škol poprvé setkalo s příchodem dětí s válečnou zkušeností a bez znalosti jazyka. V reakci na začátek války jsme v březnu 2022 jsme vydali 39 doporučení, jak se se situací vyrovnat. Mnoho z nich se nakonec podařilo systémově prosadit díky aktivnímu přístupu Ministerstva školství, nadací, UNICEF a dalších aktérů.
Co se změnilo:
- MŠMT podpořilo situaci větší finanční podporou jazykové přípravy na základních školách a zavedlo (dočasně) jazykovou přípravu na středních školách.
- MŠMT umožnilo zaměstnávání ukrajinských vyučujících na pozici ukrajinského asistenta pedagoga.
- MŠMT dočasně podpořilo a financovalo vznik adaptačních skupin a skupin pro jazykovou přípravu před vstupem na SŠ. Vznik tzv. nultých ročníků pro budoucí středoškoláky podpořil také UNICEF a nadace.
- MŠMT upravilo také podobu jednotné přijímací zkoušky (uchazeči s dočasnou ochranou, kteří částečně studovali v ČR, si i tak mohli požádat o odpuštění testu z českého jazyka a nově mohli také požádat o zadání testu z matematiky v ukrajinštině).
- MŠMT také umožnilo dočasně úpravu vzdělávacích výstupů – žáci měli díky tomu čas na adaptaci.
Ačkoliv jsou to všechno velmi důležité a vítané změny, nemají ještě stále takové dopady v praxi, jak bychom pro podporu rovných příležitostí a rozvoj potenciálu každého vícejazyčného dítěte potřebovali. Je to především z důvodu nedostatečného řízení vzdělávací soustavy, nedostatečného sběru dat, sledování kvality a implementace připravených změn.
Ne všichni aktéři přijímají odpovědnost za realizaci podpůrných opatření. Kraje a obce mají klíčovou úlohu při podpoře začleňování vícejazyčných dětí a žáků. Často ale naráží na kapacity či nejasné kompetence. Vytvořili jsme proto podrobný checklist pro kraje a pro zřizovatele, který shrnuje jejich kompetence vyplývající z legislativy, strategických dokumentů, ale i z potřeb terénu při začleňování vícejazyčných dětí a žáků.
V dubnu jsme zveřejnili analýzu dlouho poptávané změny ze září 2021, kterou se změnily podmínky realizace jazykové přípravy v základních školách. K analýze jsme připojili zásadní doporučení pro další změny. Následovaly připomínky k vyhláškám, které provádějí změny v jazykové přípravě pro úplné začátečníky, jsme vydali připomínky a doporučení změn.
K řešení tématu vícejazyčných uchazečů o studium na středních školách jsme vyzývali pozičním dokumentem Podpora návratu nescholarizované vícejazyčné mládeže 15+ do vzdělávání. V této oblasti jsme spolupracovali s partnery z Člověka v tísni, České asociace streetwork, IOM a UNICEF. Usilovali jsme o systémovou změnu zejména v terénní práci a aktivizaci krajů při přijímání do středních škol.
Věnovali jsme se také tématu přechodu ze ZŠ na SŠ. Na toto téma jsme zorganizovali panelovou diskuzi NA PŘECHODU aneb jak podpořit žáky s OMJ při zvládnutí ZŠ a pokračování ve vzdělávání.
Detailně jsme se také věnovali komentování novely školského zákona a také vyhlášek, které upravovaly jazykovou přípravu. Více v tiskové zprávě.
Poprvé v historii jsme se také za doprovodu vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové sešli s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Vladimírem Balašem. Cílem bylo ukázat na nejnutnější změny ve vzdělávacím systému, které podpoří rovné příležitosti ve vzdělávání. Výsledkem byla doporučení, včetně konkrétního “to do listu”.